MOJO MONDAY 394 - Card Sketch Challenge

Tak jsem se vrhla na další výzvu.

Tentokrát se jedná o MOJO MONDAY - challenge, ve které se vyrábí přání podle jasně dané předlohy. (Mimochodem, tato výzva odstartovala už v roce 2007.) Každé pondělí je uveřejněna nová předloha. A na poslední chvíli jsem zkusila vyrobit přání i já.

Předloha číslo 394...

... a moje přání

Nakombinovala jsem výrazně veselou oranžovou s tlumenou zelenou. Místo stužky jsem použila proužek vlnitého papíru. Papír s listy sice vypadá podzimně, ale v kombinaci právě s oranžovou působí svěže. Místo papírového obdélníku jsem použila kousek kokosového vlákna, který se používá v květinářství. Kulaté razítko je od Kety, použila jsem oranžový inkoust a naembosovala bezbarvým embosovacím práškem. Vše je doplněné oranžovou růžičkou a lístky, tak ty jsem vystříhala podle ruky z takové průsvitné "papírolátky" (nevím, jak to pojmenovat, ale dá se z toho vysekávat pomocí vysokých šablon a na lístky má ideální barvu). Pozn. - hledala jsem, jak se to oficiálně jmenuje a jedná se o vlizelín používaný v aranžérství.

A jak už jsem psala v jednom příspěvku, nejhorší a časově nejnáročnější pro mě je vymyslet jak přání vyrobit, jaké použít papíry, jak nakombinovat barvy... a tak jsem využila svého nápadu a vyrobila další dvě. Rozdíl je pouze ve vzhledu kusu kokosového vlákna, velmi záleží totiž na tom, jakou část vlákna použijete.

  

První zahraniční soutěž

Tak jsem to zkusila... 

Na stránkách FUSION jsou pravidelně každých 14 dní vypisovány challenge, neboli výzvy. Inspirací může být obrázek a jeho barvy, nebo sketch (předloha), a nebo obojí. A protože když vyrábím přání, nejdéle mi trvá vymyslet rozložení a nakombinování barev, nechala jsem se tentokrát inspirovat a poprvé jsem zkusila zahraniční challenge.

Fusion Card Challenge

Jakmile jsem viděla modrou barvu, bylo mi jasné, že konečně použiju papíry od Die Cuts With a View (DCWV) z modré kolekce The Juniper Berry Stack.

Papíry z bloků DCWV jsou mými oblíbenými, jedná se o velmi kvalitní "třicítkové" papíry, které se dají nádherně kombinovat (nejoblíbenější je kolekce The Solstice Stack). Jenže zmiňované modré papíry se mi vůbec nepodařilo poskládat tak, jak jsem si představovala. U modré barvy jsem sice zůstala, ale sáhla jsem po kolekci The District Stack.

Jeden z modrých papírů je s motivem hodinek a s hodinkami je v této kolekci i papír se žlutým podkladem. Nechala jsem se inspirovat sketchem, jen jsem ho použila naležato.
Obdélník z modrého hodinkového papíru jsem podlepila žlutým jednobarevným papírem a vznikl tak velmi jemný žlutý rámeček. Přání jsem doplnila šedivým výsekem hodin, který mám od kamarádky, a dalším kulatým výsekem hodin z papíru téže kolekce. Oboje jsem nalepila na pěnové čtverečky, čímž hodiny krásně vystouply. A aby tam vlaječky nezůstaly tak osamocené, celé přání jsem zjemnila žlutým a modrým krouceným provázkem, který přání krásně barevně doplňuje. Poprvé jsem taky vyzkoušela tekuté perly, které jsem nanesla i na hodinové ručičky, aby lépe vynikly. A výsledek je následující, posuďte sami:

Děkuji za návštěvu!

Návod na papírové kytičky

V jednom tvořivém klubu na Fleru se rozmohla výroba kytiček, a protože jsem kytičková, návody na ně prozkoumávám už dlouho. Jenže stále mi něco chybělo - raznice nebo vysekávací šablona. Jednu vhodnou raznici mám a díky ní dokážu vyrobit jeden typ kytiček, jenže jsou strašně pracné :-(. Tak jsem si vymyslela jiné kytičky, které jsou ještě pracnější... No i když vymyslela je silné slovo, návod na takovéto kytičky se určitě někde najde. Já jsem prostě nakombinovala několik různých návodů, rad, typů a triků a teď vám ukážu jak na ně. 

Budete potřebovat: papír vyšší gramáže, raznici kytičky (v tomto případě se jedná o šestilistou kytičku velikosti cca 2,5 cm), něco na děrovaní jako je špendlík nebo šídlo, já používám quillingové pero, přijde mi optimální díky své šířce, misku s vodou a ručníček nebo žínku, embossovací nástroj s co možná největší kuličkou a pestíky libovolné barvy. Pokud nemáte pestíky, určitě vám stejně poslouží i korálky, které buď jen nalepíte nebo si vezmete jehlu a nit a můžete přišívat. 

A ještě zpátky k pestíkům. Kdysi jsem si říkala na co to je, poměrně dlouho trvalo než jsem si je koupila a ještě déle snad trvalo než jsem je použila - tyto mám doma už od před Vánoc a koupila jsem je u na Fleru. Minulý týden jsem je použila poprvé a trochu jsem se do nich zamilovala a hned v pondělí jsem si objednala další na hurápapíru. A to jsem ani netušila, jakou parádu s nima dokážu udělat na těch "mých" květinkách. 

Tak a teď už jdeme na samotnou výrobu - raznicí si z papíru vyrazíme výseky kytiček. Já si je ještě před namočením propíchla uprostřed, nemusíte s tím pak tolik zápasit po uschnutí. Kytičky namočíme do misky s vodou a necháme chvíli máčet. Mezitím si připravíme ručníček, do kterého budeme kytičky promačkávat.

Vyndáme si namočené výseky. A protože jsem měla zrovna růžové pestíky a růžový dabber Distress Stain v odstínu worn lipstick, na některé kytky jsem ťupla tu růžovou barvu. Ona se díky tomu mokru krásně rozpije a po zaschnutí to vytvoří krásný plynulý přechod. Samozřejmě můžete použít jakoukoliv jinou barvu, nebo použít už barevný papír, opravdu záleží na vás.

Takto připravený a obarvený výsek si položte na měkkou podložku, já použila složenou žínku. Postupně začneme promačkávat jednotlivé lístky a prostředek naší kytičky pomocí embosovací kuličky. Mačkáme tak dlouho, dokud nejsme spokojení s tvarem. Nesmíme to však úplně rozedřít :-) Takto vzniklé kalíšky necháme uschnout.

Po uschnutí si připravíme, v tomto případě, dva kalíšky, jeden bílý a jeden nabarvený, a pestíky. Bílý kalíšek, který zůstane jako venkovní si trošku narovnám, na něj přiložím obarvený kalíšek a pomocí háčku těmi dírkami, které jsme si dělali na začátku, protáhnu dva páry pestíků. Pestíky můžete zespodu zafixovat PVA lepidlem nebo pomocí tavné pistole. Záleží, na jaké projekty je budete chtít používat.

Jako obměnu můžete nechat kytičky i jednobarevné, jako je vidět na následujícím obrázku, kde jsou použity do bílých kvítků pouze stříbrné pestíky.

Doufám, že se vám kytičky líbí a návod vám pomůže vyrobit si taky takové. A pokud je vyzkoušíte, pošlete mi klidně fotku, budu moc ráda. Díky!

Peníze jako dárek

Znáte tuto písničku?
...

Nebrečte děti, když dostanete
za to, že zlobíte
Nebrečte děti, když dostanete
že se nerady učíte

Ale začněte brečet
Když přijde sváteční den
Kdy místo dárků
Dostanete k radosti peníze jen
Zavřete oči
A prosím vás, nenastavujte dlaň
To není radost
To není dárek
To je jen daň

Pravda pravdoucí, ale přiznejme si, kolik radosti vám přinese svetr se sobem, červená rtěnka, když se vůbec nemalujete, seskok padákem nebo výlet balonem, když bytostně nesnášíte výšky?! Někdy ani ten nejdražší šperk neudělá takovou radost, jako když dostanete obyčejné nalepovací kamínky...

Takže ano, peníze jsou určitě vhodné, pokud si nejsme stoprocentně jistí, zda náš dárek je opravdu vhodný.

Pak je taky pár lidí (jako já), kteří mají z darovaného dárku větší radost, než ten, kdo ho dostává. Půl dne to balíme, aby vše ladilo s dárkem, kytkou..., předáváme, čekáme ovace a naše radost je stále větší... To ale nevadí, my se nenecháme odradit :-) 

No a když se spojí výše zmiňované, tak se dostáváme k tomu, že i peníze se dají věnovat stylově. A uděláme tím radost dvojnásob. Přiznám se, že bytostně nesnáším bílé dopisní obálky s hotovostí (od té doby, co jsem se začala věnovat hraní si s papírem :-) ). První mé papírové výrobky byly samozřejmě přání, ale mnohem častěji jsem začala vyrábět právě různé dárkové obálky na peníze, lístky do kina, dárkové poukazy.

Nedávno mě teta požádala, zda bych jí nevyrobila taková ta "pěkná přání, jak děláš" právě na peníze. Tak jsem udělala a tady je výsledek:

 

A protože mi nejdéle trvá to vymyslet, udělala jsem jí rovnou různé varianty na výběr. 

Dárkové obálky jsou vyrobeny z tvrdé strukturované čtvrtky A4, zbytek z odkrojení používám dovnitř jako kartičku na samotné přání. Barevný papír je částečně schovaný pod kvalitním pevným ručním papírem s kytičkami, stužkou nebo krouceným provázkem, vše barevně vyladěné a doplněné trochou zeleně... K tomu, aby obálka zůstala zavřená a neodchlipovala se, velmi ráda používám samolepící obdélníčky suchého zipu.

Doufám, že jsem vás inspirovala...

Fenomén BLOG

Už máte svůj vlastní blog? V dnešní době kdo nemá svůj vlastní blog, jakoby nebyl... 

Internetový svět kdysi začínal emailama, nejprve vtipné přezdívky, ty už pak nebyly volné, tak se začaly používat opravdická jména. Smůlu však má např. Jan Novák, ten už volnou adresu asi jen tak nenajde. Tipla bych, že mi část mailů vůbec nepřijde, protože logický je @seznam, jenže já mám @email.cz. Chudák moje jmenovkyně, kolik mailů z práce, aby dodala ty a ty dokumenty, jí muselo přijít... Pokračovalo to "Ajskem". Vzpomínáte si na ten zvuk příchozí zprávy? Kde je ICQ konec. A následoval facebook. Já jsem si taky kdysi založila profil, neteř mi totiž ukázala farmu. A to neměla dělat! Když jsem byla těhotná, snídala jsem u počítače, manžel se vracel z práce a já zase byla u počítače (vlastně zase ne, ale ještě pořád). Dokonce jsem si i nainstalovala takový nějaký program, který mi adoptoval zvířata od přátel. A že jsem těch přátel měla. Ovšem víc jak polovinu těch lidí jsem v životě neviděla. Hlavně, že mi chodili kropit slunečnice. Pak jsem přišla na to, že čím dál víc času trávím tím, že pročítám to, co ti cizí lidé dělají. Vygradovalo to asi, když si tam moje vrstevnice (cizí samozřejmě) stěžovala kamarádkám na vzhled a "vůni" svého příležitostného přítele. To jí nenapadlo, že ty informace se k němu dostanou třeba přes kamarády? Tehdy jsem si řekla a dost! Profil jsem zrušila a s tím skončila i moje farmářská éra. I toto mám za sebou (teď jedu puzzle na jigidi.com - super, doporučuju). Znám i několik lidí, kteří FB opustili, jako já, a to tam jeli!

No a vrátíme se k těm internetovým fenoménům. Kromě FB existuje ještě Skype (ten už ale taky pomalu upadá), Twitter, Instagram, že jo (koukám, že na obrázku je toho mnohem víc, ale ty neznám). Tam zatím nejsem, zatím, uvidíme, co ukáže čas.

A zpátky k těm blogům. Už jsem narazila na blogy, které jsou velmi zajímavé, vtipné, inspirativní (samozřejmě jsem narazila i na blogy nezajímavé, ale logicky - ty nečtu) a ráda se na ně vracím. Dokonce se těším na nové příspěvky. Takže v žádném případě blogy neodsuzuju. To jen pro vysvětlení.

Pomalu se dostáváme k jádru věci. Zkrátka i já jsem podlehla a právě píšu svůj první příspěvek do nově vznikajícího blogu. Ne, že bych měla potřebu se někde veřejně vyjadřovat. Ale mít blog, to je vážně nutnost.

Kdo mě zná, tak ví, že jsem si ve třiceti našla koníčka. A tím je papír, hlavně výroba přání (cardmaking), a protože jsem líná a nechce se mi dělat, tak jsem si usmyslela, že mě to i uživí. Haha, ani omylem. Co vydělám, okamžitě otáčím a nakupuju další materiál, protože ho přeci potřebuju... V papírové komunitě se pohybuju asi rok a půl, učím se novým technikám, hledám inspiraci i na zahraničních webech, občas si i někde zasoutěžím. A abych mohla soutěžit právě na již zmiňovaných zahraničních webech, musím mít svůj vlastní blog. A pokud si myslíte, že doteď jsem nemohla soutěžit jen kvůli tomu, že nemám svůj vlastní blog, tak to jste na omylu. Ještě nemám odvahu zúčastnit se zahraniční soutěže, jsem v "oboru" teprve krátce a ještě se toho musím spooooustu naučit a nakoupit ještě více materiálu, protože ho přeci potřebuju...

Tak jsem si řekla, že tohle je dobrý způsob, jak propagovat ty mé výrobky. A že vždycky uveřejním tu svojí novou kolekci, co vyrobím... Přilákám potencionální kupce, upozorním na sebe. Tak uvidíme, jak dlouho mi to vydrží. Každopádně minimálně ještě jeden příspěvek vložím - vyrobila jsem teď pár darovacích obálek, které už mám i nafocené, jen k tomu dodat tu "omáčku"...

Jo a jentak mimochodem, facebookový profil opět mám. Dostala jsem chytrý telefon a díky němu je přeci taáák snadné ta nová přání vyfotit a hned lípnout na zeď.