Fenomén BLOG

Už máte svůj vlastní blog? V dnešní době kdo nemá svůj vlastní blog, jakoby nebyl... 

Internetový svět kdysi začínal emailama, nejprve vtipné přezdívky, ty už pak nebyly volné, tak se začaly používat opravdická jména. Smůlu však má např. Jan Novák, ten už volnou adresu asi jen tak nenajde. Tipla bych, že mi část mailů vůbec nepřijde, protože logický je @seznam, jenže já mám @email.cz. Chudák moje jmenovkyně, kolik mailů z práce, aby dodala ty a ty dokumenty, jí muselo přijít... Pokračovalo to "Ajskem". Vzpomínáte si na ten zvuk příchozí zprávy? Kde je ICQ konec. A následoval facebook. Já jsem si taky kdysi založila profil, neteř mi totiž ukázala farmu. A to neměla dělat! Když jsem byla těhotná, snídala jsem u počítače, manžel se vracel z práce a já zase byla u počítače (vlastně zase ne, ale ještě pořád). Dokonce jsem si i nainstalovala takový nějaký program, který mi adoptoval zvířata od přátel. A že jsem těch přátel měla. Ovšem víc jak polovinu těch lidí jsem v životě neviděla. Hlavně, že mi chodili kropit slunečnice. Pak jsem přišla na to, že čím dál víc času trávím tím, že pročítám to, co ti cizí lidé dělají. Vygradovalo to asi, když si tam moje vrstevnice (cizí samozřejmě) stěžovala kamarádkám na vzhled a "vůni" svého příležitostného přítele. To jí nenapadlo, že ty informace se k němu dostanou třeba přes kamarády? Tehdy jsem si řekla a dost! Profil jsem zrušila a s tím skončila i moje farmářská éra. I toto mám za sebou (teď jedu puzzle na jigidi.com - super, doporučuju). Znám i několik lidí, kteří FB opustili, jako já, a to tam jeli!

No a vrátíme se k těm internetovým fenoménům. Kromě FB existuje ještě Skype (ten už ale taky pomalu upadá), Twitter, Instagram, že jo (koukám, že na obrázku je toho mnohem víc, ale ty neznám). Tam zatím nejsem, zatím, uvidíme, co ukáže čas.

A zpátky k těm blogům. Už jsem narazila na blogy, které jsou velmi zajímavé, vtipné, inspirativní (samozřejmě jsem narazila i na blogy nezajímavé, ale logicky - ty nečtu) a ráda se na ně vracím. Dokonce se těším na nové příspěvky. Takže v žádném případě blogy neodsuzuju. To jen pro vysvětlení.

Pomalu se dostáváme k jádru věci. Zkrátka i já jsem podlehla a právě píšu svůj první příspěvek do nově vznikajícího blogu. Ne, že bych měla potřebu se někde veřejně vyjadřovat. Ale mít blog, to je vážně nutnost.

Kdo mě zná, tak ví, že jsem si ve třiceti našla koníčka. A tím je papír, hlavně výroba přání (cardmaking), a protože jsem líná a nechce se mi dělat, tak jsem si usmyslela, že mě to i uživí. Haha, ani omylem. Co vydělám, okamžitě otáčím a nakupuju další materiál, protože ho přeci potřebuju... V papírové komunitě se pohybuju asi rok a půl, učím se novým technikám, hledám inspiraci i na zahraničních webech, občas si i někde zasoutěžím. A abych mohla soutěžit právě na již zmiňovaných zahraničních webech, musím mít svůj vlastní blog. A pokud si myslíte, že doteď jsem nemohla soutěžit jen kvůli tomu, že nemám svůj vlastní blog, tak to jste na omylu. Ještě nemám odvahu zúčastnit se zahraniční soutěže, jsem v "oboru" teprve krátce a ještě se toho musím spooooustu naučit a nakoupit ještě více materiálu, protože ho přeci potřebuju...

Tak jsem si řekla, že tohle je dobrý způsob, jak propagovat ty mé výrobky. A že vždycky uveřejním tu svojí novou kolekci, co vyrobím... Přilákám potencionální kupce, upozorním na sebe. Tak uvidíme, jak dlouho mi to vydrží. Každopádně minimálně ještě jeden příspěvek vložím - vyrobila jsem teď pár darovacích obálek, které už mám i nafocené, jen k tomu dodat tu "omáčku"...

Jo a jentak mimochodem, facebookový profil opět mám. Dostala jsem chytrý telefon a díky němu je přeci taáák snadné ta nová přání vyfotit a hned lípnout na zeď.